čtvrtek 30. listopadu 2017

Frgály

Když se řekne Valašská kuchyně, většina si představí halušky, slivovici, a ... FRGÁLE - veliké tenké koláče s náplní a drobenkou. Na Valašsku se pečou zhruba 200 let, možná i déle. První písemná zmínka o frgálech pochází z roku 1826. Původně se dělaly především při zvláštních příležitostech, o velkých svátcích, hodech nebo svatbách. Dnes je můžete koupit na různých trzích během celého roku.
Jméno "frgál" dostal nějakým omylem. Původně se těmto koláčům říkalo pecák nebo lopaťák. Naopak frgál ve valašském dialektu znamenal nepovedený koláč. 

Pro frgál je typická jednodruhová náplň. Původně se pekly frgály s tvarohovou, makovou, povidlovou a hruškovou náplní. Když se ovoce urodilo málo, přišly na řadu frgály s náplní zelnou, mrkvovou, z cukrové řepy nebo tuřínu. I tyto byly dělané nasladko s drobenkou. Ovocné frgály jsou výdobytkem moderní doby.

Nevím jak vy, ale já frgály miluju. Nejraději mám klasické povidlové. Jenže poslední dobou se mi opakovaně stává, že místo povidlového mi prodávající podstrčí makový. Nic proti máku nemám, ale můj zažívací trakt zřejmě ano. Pokud ho sním ve větším množství, odmění se mi bolestivými křečemi, často i průjmem. Po opakovaném podrazu prodavaček frgálů jsem si je přestala kupovat - jako krmení pro slípky je to fakt poněkud drahý špás. Raději jsem se poohlédla po netu a zkusila si připravit frgály doma sama. Nakonec zkušeností s kynutým těstem už mám za ty roky dost, tak čeho bych se bála. Nanejvýš mi můžou víc naskočit...

Ale jak vidíte, dílko se docela povedlo. S pravidelným kulatým tvarem mám trošku problém. Ale co, můj frgál je hrdým nositelem svého jména! Na náplně jsem použila povidla a marmelády, které mám doma. Ale ten zelný mě docela láká vyzkoušet.


Suroviny:
250 ml mléka
2 žloutky
70 g cukru
125 g změklého másla (je lepší, ale může být i rostlinný tuk)
500 g mouky (ideálně polovinu hladké a polovinu polohrubé)
lžička soli
citronová kůra
30 g droždí
(náplň a drobenka)

Postup:
Z mléka, cukru, lžíce mouky a droždí necháme vzejít kvásek a následně zpracujeme s ostatními surovinami v těsto, které necháme na teplém místě vykynout. V případě, že máte pekárnu, můžete si práci významně usnadnit - suroviny v uvedeném pořadí vložíme do nádoby a zapneme program "těsto". Nakynuté těsto rozdělíme na čtyři díly, z každého vyválíme tenký plát (kruhového tvaru). okraje koláče potřeme rozšlehaným vejcem a střed vyplníme vysokou vrstvou náplně - pozor, povidla se musí trošku naředit teplou vodou. Posypeme drobenkou: Smícháme stejné množství mletého cukru, hladké mouky a tuku. Normálně se používá máslo, ale já nedám dopustit na sádlovou. Vložíme do rozpálené trouby a upečeme. Po vychladnutí krájíme na podílky.


čtvrtek 21. září 2017

Zapečené houby

Opět nastala houbová sezona. Obvykle se nějaké houby objeví i u nás, ačkoliv jsme docela líní chodit do lesa. Ať žije výměnný obchod! Něco nasuším, aby nám stačilo na celý rok. A se zbytkem různě experimentuju. Už mě omrzela klasická smaženice i houbová omáčka. Ačkoli obojí je výtečné, 1x za sezonu bohatě stačí. A tak jsem zkusila houby zapéct s bramborama. Brambory a houby se k sobě hodí. Moc nám chutnalo, jen by to příště chtělo více hub - zhruba stejné množství jako brambor (ony se hodně smrsknou).


Suroviny:
1 kg brambor
1 kg čerstvých hub
1-2 cibule
2 lžíce tuku (ideálně sádlo)
sůl, pepř, drcený kmín
3 vejce
100 ml mléka
máslo

Postup:
Omyté brambory uvaříme ve slupce. Můžeme si nachystat den dopředu. Oloupeme a nakrájíme na hranolky. Na tuku zpěníme nadrobno nakrájenou cibuli, přidáme na kostičky nakrájené spařené houby, můžeme přidat i kmín dle chuti a dusíme do měkka. Houby je třeba dělat poměrně dlouho, aby byly lépe stravitelné. Hotovou směs necháme chvíli schládnout a přidáme k bramborám. Osolíme, opepříme a důkladně promícháme. Směs vložíme do máslem vysypaného pekáčku, zalijeme vejci rozkvedlanými v mléce a vložíme do předehřáté trouby. Zapékáme asi 10-15 minut. Podáváme přelité přepuštěným máslem.

čtvrtek 14. září 2017

Pomazánka na topinky (plameny)

Tuto pomazánku jsem naposledy dělala asi před patnácti lety. Sice byla hodně ostrá - proto tomu říkáme "plameny" - ale jinak dobrá. V původním receptu byl i nějaký nastrouhaný salám a tvrdý sýr. Pak se to muselo zavařovat, a tak jsem si to chtěla zjednodušit. A ono to vyšlo!

Možná se budete divit, proč se k ní vracím až po tak dlouhé době. Důvod je prostý: tak dlouhou dobu se mi totiž neurodilo dost rajčat. Tedy rajčat by bylo dost, ale hned začátkem září vždycky přišel nečekaný přízemní mrazík a bylo po nich. Letošní počasí však rajčatům přeje. Základu na rajskou mám už dostatek, kečupu taky, a tak došlo i na tuto pomazánku.

Jak jsem zmínila, byla dost ostrá, tak jsem množství pepře snížila na polovinu (původně bylo 1/2 balíčku). I tak bych však doporučila před přidáním pepře ochutnat. Může se stát, že některá z paprik bude štiplavá...



Suroviny:
1 kg rajčat
3 ks paprik
1 dl oleje
5 g mletého pepře
6 lžiček cukru
4 lžičky plnotučné hořčice
3 lžičky soli
5 středních cibulí
2 paličky česneku
1/2 dl octa

Postup:
Na oleji podusíme nadrobno nakrájenou cibuli. Když rožky začnou růžovět, přidáme nakrájenou papriku a ještě chvíli společně dusíme. Přidáme nakrájená rajčata, prolisovaný česnek a ostatní suroviny a dusíme, dokud se neodpaří většina vody (cca 3/4 hod). Horké plníme do skleniček, zavíčkujeme a obrátíme dnem vzhůru. Je dobré to nechat alespoň 2-3 týdny rozležet.

Servírujeme na klasické topinky, chleba ve vajíčku, bramboráky nebo můžeme použít do základu pod maso.


čtvrtek 24. srpna 2017

Kynutý koláč z ovocem

Dnes jsem si překvapeně uvědomila, že za ty roky, co žiju na venkově jsem naprosto propadla kynutému těstu. Proč to překvapení? No, u nás doma se kynuté těsto dělávalo minimálně, spíš výjimečně. Babička ho sice dělávala častěji, ale ta zemřela, když mi táhlo na deset. Kamarádky a ženy s nimiž se různě setkávám, také většinou kynuté těsto nemají v repertoáru. Dokonce ani ty, co vlastní pekárnu a tudíž mohou toto těsto připravit snadno a bezpracně. A rozhodně se nevymlouvají na jeho nezdravost či nedietnost. Dalo by se říct, že jeho obliba přetrvává už jen u starší generace. Na druhou stranu většina chlapů, co znám, kynuté buchty, koláče a jiné miluje a dávají jim před těmi "moderními bez kynutí" přednost. Kdo ví, co za tím je: Možná je to tím, že kynuté buchty více zasytí. Možná v nich vyvolávají vzpomínky na maminku nebo babičku a příjemné pocity, že o ně někdo pečuje se stejnou láskou... Ať je to jak chce, jsem přesvědčená, že toho svého kynutou buchtou potěšíte, takže s chutí do toho. Tady na blogu mám už pár receptů v rubrice "Kynuté" a dnes tedy přidám další:

kynutý koláč se švestkami
Suroviny:
300 ml vlahého mléka
2 vejce
80 g rostlinného tuku (např. Hera)
75 g pískového cukru
1 vanilkový cukr
lžička soli
250 g polohrubé mouky
250 g hladké mouky
20 g droždí

ovoce (meruňky, švestky, ryngle)
na drobenku smícháme:
      lžíce hladké mouky
      lžíce polohrubé mouky
      lžíce sádla

Postup:
Ve sklence mléka rozmícháme lžíci cukru, lžíci mouky a droždí a necháme vzejít kvásek. Poté jej smícháme s ostatními surovinami a vypracujeme těsto. U kynutého těsta hodně záleží na vypracování, bývá to fyzicky dost náročné. Je třeba ho vymíchat (doslova vybouchat) až se na povrchu začnou tvořit vzduchové puchýřky. Údajně ho zvládnou zpracovat i některé kuchyňské roboty, ale vlastní zkušenost nemám. Potom ho přikryjeme čistou utěrkou a dáme na teplé místo vykynout, což trvá cca 2 hodiny. Během té doby ho 2-3x promícháme. Jelikož mám pekárnu, tak si to s její pomocí dost usnadňuju. Stačí vložit suroviny v uvedeném pořadí a zapnout program "těsto". Pekárna se o vše postará sama: Dobře ho vymíchá, zajistí správnou teplotu i čas pro kynutí a nakonec upozorní, že je hotovo. Hotové těsto přendáme na pekáč vyložený pečícím papírem. Traduje se, že se těsto nelepí, pokud se zpracovává pomoučněnýma rukama. V tomto případě však dávám přednost vodě. Takže pomocí namočených rukou těsto rozprostřeme po celé ploše pekáče. Ruce si můžete podle potřeby namáčet opakovaně. Těstu těch pár kapek vody neublíží. Těsto poklademe ovocem a posypeme drobenkou. Dáme do vyhřáté trouby upéct.

čtvrtek 17. srpna 2017

Zavařená rajčátka

Recept na mě opět vykoukl nečekaně z internetu, když jsem něco hledala. Říkala jsem si, že bych to mohla zkusit. Ovšem onen recept obsahoval více octa než vody a nezavařovalo se to. To není nic pro mě. Zkusila jsem najít jiný recept, ale moc úspěšná jsem nebyla. Nakonec jsem si vzpomněla na prastarou příručku o zavařování po mamince a nakoukla do ní. Tady bylo hned několik různých způsobů, jak konzervovat rajčata a já si řekla: "Proč tedy nějaký nevyzkoušet!" Knížka je to vážně stará, takže zná jen obyčejná velká červená rajčata. Ty momentálně nemám, ale zato mám spoustu malých žlutých, které nám moc nechutnají. Než je definitivně nahážu slípkám, zkusila jsem je zavařit do sladkokyselého láku. Třebas to bude dobré.


Suroviny:
2 kg malých rajčat
5 cibulí
svazeček čerstvých bylinek

Lák:
1,75 l vody
240 ml octa
60 g soli
100 g cukru

10 zrnek pepře
(semínka kopru)

Postup:
Lák svaříme a necháme vychladnout. Rajčata omyjeme a každé párkrát propíchneme párátkem, aby během zavařování neprasklala. Cibuli nakrájíme na proužky. Do sklenic vrstvíme rajčata a cibuli. Já pro ozdobu dala i jedno červené. Přidáme bylinkovou snítku. Zatím jsem vyzkoušela jen tymián, ale podle mě by se hodila i bazalka, kopr a mnohé další. Rozhodně bych však bylinky nemíchala. Naplněné skleničky dolijeme lákem, zavíčkujeme a sterilujeme na 80 stupňů 20 minut. Jelikož jsem recept zkoušela jen z poloviční dávky, neměla jsem odvahu hned ochutnávat a raději jsem je nechala pár dní zaležet. A víte, že vůbec nejsou špatná!

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...