Ovocný táč z cukety

Když se léto zadaří, máme i dostatek cuket či patizónů, kterými se dá zahradit spousta jídel jak hlavních, tak i lehčích večeří, nebo zákusků. Já osobně příliš nerozlišuju mezi cuketou a patizonem - chuťově je to poměrně podobné, jen cuketa má měkčí slupku, takže se lépe čistí. Na zahrádku vysadím vždy jednu cuketu a jeden patizon a zatím jako zázrakem se vždy podařilo vypěstovat jen jedno z toho, takže nadbytkem opravdu příliš netrpíme.

Mezi oblíbené cuketové pokrmy patří všelijaké buchty a dezerty. Cuketa dodá těstu vlhkost a vláčnost a je to něco jiného než obyčejný piškot.... Za ty roky se mi podařilo sesbírat neuvěřitelné množství různých receptů a ty vyzkoušené a oblíbené postupně publikuju tady na blogu. Takový je i dnešní táč.

Suroviny:

300 g cukru

3 vejce

1 lžíce oleje

1 vanilkový cukr

300 g polohrubé mouky

1 prášek do pečiva

400 g nastrouhané cukety

ovoce

drobenka

Postup:

Cukr, vejce, olej dobře utřeme. Přidáme mouku s práškem do pečiva a najemno strouhanou cuketu. Dobře promícháme, vylijeme na plech vyložený pečícím papírem, povrch poklademe ovocem a posypeme drobenkou.

Drobenka:

Původně jsem sem recept na drobenku neměla v úmyslu psát, protože je tak jednoduchý, že hho přece musí znát každý. Jak se ukázalo, není to až tak všeobecně známé.

Na přípravu drobenky potřebujeme stejné množství hladké mouky, moučkového cukru a másla. Vše prsty jemně smícháme a promačkáme, aby se tvořily hrudky. Pokud máte chuť zaexperimentovat, doporučuji nahradit máslo sádlem. I když jsem asi jediná, kdo dělá drobenku ze sádla, já na ni prostě nedám dopustit - je úžasná!

Višňové čatní

Letos je to s ovocem horší. Meruňky nejsou vůbec a višní je pomálu - tedy na slivovici je jich málo. Na zavařování je jich docela dost, takže jsem se pustila do experimentu. Už minulý rok jsem chtěla vyzkoušet višňové čatní, ale zrovna v době, kdy višně zrály se mi nějak nedostávalo času. Tentokrát je času spousta, protože krom višní jiné ovoce opravdu nemám. Recepty na internetu se tentokrát vzácně shodují, zřejmě všechny pocházejí z jednoho jediného zdroje. Ale u všech chybí jak fotografie, tak komentáře, že by to někdo někdy vyzkoušel. Tak tedy: Já už to vyzkoušela a je fakt dobré. Zatím jsem udělala zkušebně jen z jednoho kila višní a je to škoda. Když nemáte odpeckovávač, je s tím dost práce a než nějaký koupím ať už v obchodě nebo přes net, bude po višních - špačci se letos činí. Takže další pokus asi až příští rok a to už budu mít i ten odpeckovávač.

Samotné čatní se mi zdálo příliš ostré i přes to, že jsem úplně vynechala pepř. Převládala v něm chuť kari, což se mi moc nelíbilo a příště ho dám o něco méně. Ovšem v kombinaci s ne příliš kořeněným masem vytvořilo chuťově zajímavou delikatesu.

Suroviny:

1 kg vypeckovaných višní
2 cibule
15 dkg cukru
10 dkg medu
1 lžička zázvoru
1 lžička soli
1 lžička kari
2 lžíce octa
7 tlučených hřebíčků
(1 lžička zeleného pepře)

Postup:
Cibuli nakrájíme nadrobno a spolu s višněmi a ostatními surovinami vaříme cca 3/4 hodiny, až se odpaří většina vody. Horké plníme do skleniček, uzavřeme víčkem, otočíme dnem vzhůru a necháme vychladnout. Vychladlé skladujeme v chladnu a temnu (lednice stačí) - neotevřené vydrží dost dlouho...

Salát z králíka

Manžel ze světa přinesl recept na "rybí" salát z králíka. Sice nevěděl poměry surovin, ale znělo to dobře, tak jsem se při nejbližší příležitosti pustila do experimentu. Především se má králík povařit v jakémsi láku - sůl, pepř, nové koření, ocet a voda v blíže nespecifikovaném množství. Nu což, složením to připomíná lák na okurky, tak jsem všechno nadávkovala podle něj. Další postup obsahoval měrné jednotky "podle chuti" a tak vám to sem přepíšu v množství jaké jsem použila já.

Suroviny:

1 králík

1,5 l vody

0,5 l octa

 2 lžíce soli

30 kuliček pepře

20 kuliček nového koření

6 lžic cukru

1 moravanka

1 lžíce plnotučné hořčice

1 sklenička majonézy

4-5 nakládaných okurek

1 cibule

Postup:

Králíka uvaříme ve vodě s octem a kořením doměkka. Maso obereme a pokrájíme najemno. Přidáme lák z moravanky, najemno nakrájenou a spařenou cibuli a všechnu zeleninu také nakrájenou najemno. Dochutíme hořčicí a majonézou. Necháme do druhého dne odležet.

Z jednoho králíka toho bylo přes kilo a všechno jsme to s manželem snědli sami dva během jednoho dne. Trošku jsme ochutnali i čerstvého salátu, ale maso bylo příliš suché, teprve druhý den se všechno rozleželo. Upekla jsem k němu domácí rohlíčky a moc jsme si pochutnali. Jen pro Adámka byl moc ostrý, ale příště zkusím nahradit moravanku nějakou podobnou, ale méně pikantní, zeleninovou směsí.

Concombres au Beurre (Pečené okurky)

Začínají okurky. Ale těch prvních je na zavařování málo, a než dorostou další, jsou ty první přerostlé a už se na zavaření nehodí. Nejčastěji se tedy využívají na salát. Já si však vzpomněla, že jsem u Childové viděla recept na pečené okurky a tak jsem si ho našla. Když jsem zjistila, jak je to snadné, neváhala jsem a pustila se do toho. Dopadlo to výborně, jen toho pro nás bylo málo. Okurky se dost spekly a pro každého tak zůstala 1 lžíce - tedy sotva na ochutnání. Ale rozhodně to někdy v brzku zopakuji a okurkami tentokrát nebudu šetřit.

Suroviny:
6 velkých okurek
2 lžíce vinného octa
1,5 lžičky soli
1/8 lžičky cukru
3 lžíce rozpuštěného másla
1/2 lžičky kopru
3-4 lžíce zelené cibulky nasekané najemno
1/8 lžičky pepře

Postup:

Okurky oloupeme, podélně rozpůlíme a odstraníme semena. Poté okurky nakrájíme na proužky silné cca 0,5 cm a dlouhé 4-5 cm. Okurky minimálně na půl hodiny vložíme do láku připraveného ze studené vody, octa, soli a cukru. Po uplynutí půlhodiny okurky scedíme, necháme okapat a ještě přebytečnou vodu vysajeme utěrkou.

Troubu si předehřejeme na 190°C. Do pečící nádoby dáme máslo, nasekaný kopr, cibuli a pepř, přidáme osušené okurky, promícháme a vložíme do trouby. Pečeme 3/4 až hodinu, přičemž okurky během pečení 2-3x promícháme, aby se nepřilepily.

Před podáváním můžeme posypat petrželovou natí.