Rybí krém

Tento recept mám z televize, ale už nevím ze kterého pořadu. Zaujalo mě na něm, že je poměrně nenáročný - většinu surovin mívám běžně doma, takže nic nebrání jej občas zařadit do jídelníčku aniž by člověk musel předem myslet na nákup. Navíc ryby máme rádi a máme jich dostatek, tak proč občas nějakou neobětovat jen na polévku....

Polévka měla zvláštní, ale moc dobrou chuť. A nemusí se servírovat jen o Vánocích!

Suroviny:
1/2 kapra (nebo jiné sladkovodní ryby)
1 cibule
2 mrkve
1 petržel
plátek celeru
80 g másla
sůl, pepř, špetka fenyklu
lžička rajčatového protlaku
1 rajče
1 brambor

Postup:
Cibuli, mrkev, petržel a celer nakrájíme na větší kousky a osmahneme na másle. Rybu nakrájíme na kostky (i s kostmi), přidáme k zelenině a osmahneme. Osolíme, opepříme, přidáme špetku fenyklu, nakrájené rajče a lžičku protlaku. Zalijeme asi litrem vody (vývar není třeba, ryba se nám vyvaří) a přidáme brambor na kostičky, který nám polévku zahustí. Vaříme cca 3/4 hodiny. Poté rozdrtíme tyčovým mixérem a propasírujeme přes sítko. Hotovou polévku dochutíme hrstkou bylinek a doplníme krutony z rohlíků.

Králík na zázvoru

Počasí je tak akorát dobré pro různé chřipky a nachlazení. I můj miláček se někde nastydl. A protože normální léky užívá jen na pokraji smrti, tak se zásobil vším možným přírodním, o čem se na internetu dozvěděl, že to pomáhá při nachlazení. Mezi námi: Já osobně takový koktejl všemožnéch přírodních léčiv taky už nepovažuju za úplně neškodný. Tak se nám do domácnosti dostal taky pořádný kus zázvoru. Hned jsem mu kousek sebrala, abych ho vyzkoušela i v kuchyni - čerstvý jsem dosud neměla odvahu koupit a použít. Ten sušený nám moc nechutná, ale je možné, že ho dávám moc (i když se řídím receptem). Když už byl tedy doma.... No a s čím jiným vyzkoušet něco tak aromatického? Přece s králíkem, kterému aromatické přísady velmi sluší. Výsledkem jsme byli všichni příjemně překvapeni. Zdá se, že čerstvý zázvor si do naší kuchyně nakonec cestu našel. Už se docela těším, jak vyzkouším něco dalšího.

Suroviny: 

4 porce králíka

kousek slaniny

sůl

4 stroužky česneku

kousek zázvoru

Postup:

Česnek oloupeme a prolisujeme, přidáme oškrábaný a jemně nastrouhaný zázvor a sůl. Všechno smícháme na kašičku-marinádu. Porce králíka prošpikujeme, potřeme marinádou a necháme přes noc uležet. Druhý den podlijeme vodou a upečeme. Podáváme s obvyklými přílohami jako jsou brambory, rýže apod.

Pomerančová marmeláda

Jestli si myslíte, že zavařovací sezona už skončila, tak jste na omylu. Zavařovat se dá skoro celý rok. Jednak, když se urodí hodně a nestíhám to v létě zpracovávat, tak zamražuju a za dlouhých zimních večerů teprve vařím marmelády. A pak, marmeláda se dá udělat prakticky z čehokoliv. Dost často se stává, že po Mikuláši tu máme takové množství ovoce, že nemáme šanci to spotřebovat. Vyhodit je to škoda, tak proč nezkusit marmeládu - třebas pomerančovou.

Už dávno jsem ji chtěla zkusit. I když normálně během sezony taky používám gelfix, při posezoním marmeládování už se mu snažím vyhýbat, aby marmeláda byla opravdu bez chemie. Jenže recepty na internetu jsou jako přes kopírák: pomeranče + cukr + gelfix. Navíc ještě se všema těma nechutnýma slupkama. Tak to teda NE! Zkusím experimentovat.

Suroviny:
1 kg pomerančové dužiny (cca 6-7 celých pomerančů)
500 g cukru
1 citron
250 ml vody
2 jablka
1/2 lžičky kyseliny citronové

Postup:

1-2 pomeranče důkladně omyjeme (kartáčkem) a ostrouháme z nich vrchní vrstvu kůry (bez toho bílého). Pomeranče oloupeme, zbavíme všech bílých vláken, nakrájíme na kostky a propasírujeme. Pokud pasírujeme ručně, je lepší je nejprve asi 15 minut povařit, aby změkly. Jablka oloupeme a najemno nastrouháme. Přidáme připravenou pomerančovou kůru, šťávu z citronu, ostatní suroviny a vaříme dokud směs nezhoustne - cca 1 hod. Naplníme do skleniček, zavíčkujeme a obrátíme dnem vzhůru.

Jablka jsem přidala kvůli pektinu. Nejsem si jistá, kolik ho pomeranče obsahují, obzvlášť ty kupované. A kyselina citronová je konzervant - údajně přírodní. Podle některých receptur se dá do marmelády přidat skořice nebo zázvor, ale já ji nechala čistou. Myslím, že pomerančová kůra jí dodá dostatečné aroma, které by bylo škoda narušovat něčím dalším. Ostatně je fakt výborná, mírně ale příjemně nahořklá... A abych nezapomněla: Je lepší, když se nechá pár dní uležet.

Zázvorky

Vezmi půl libry pěkné mouky na vál, dej k tomu půl libry tlučeného cukru, z jednoho citronu kůru, drobnince pokrájenou, pak dvě lžíce tlučeného a skrze moučné sejtkou prosátého zázvoru, pak tři celé vejce, dobře to vypracuj, dělej na prst dlouhé a široké kousky, tak jako šištičky s náprstkem - lépe ale formičkou plechovou, která jako zázvor vypadá - , po stranách vypíchej kousky, aby to vyhlíželo jako zázvor, a nech to na papíře na plechu spěšně upect.

(M.D.R.  1986 str. 205)

Je nejvyšší čas se pustit do zázvorek. Potřebují poměrně dlouhou dobu k rozležení, takže už raději neodkládat! Receptů existuje spousta a v mnohém jsou si podobné. Já jsem se rozhodla pro osvědčenou Rettigovou. Tedy přesněji pro jeden ze dvou jejích receptů na zázvorky. Poprvé jsem je vyzkoušela už minulý rok, ale to jsem ještě netušila, jak dlouho potřebují k rozležení a jestli se mi vůbec rozleží. Tak jsem se s tím raději nechlubila a počkala až na konečný výsledek. Rozležely se dobře a chuť měly jako trošku kořeněné piškóty. Výborné!